Storno

Jestliže chceme stornovat již zaslanou tržbu, zadáme ji stejně jako normálně, ale s mínusem.

 

Vrácené zboží, reklamace,...

Chceme-li stornovat tržbu za vrácené zboží, postupujeme stejně jako u jiného storna - minusovou tržbou. Jde třeba o vrácení zboží bez uvedení důvodu, vyřízení reklamace, omylem zaevidovanou tržbu nebo případy, kdy jsme údaje o tržbě zaslali správci daně a zákazník si nakonec zboží rozmyslel.

 

Vratka neevidované tržby

Vracíme-li v hotovosti peníze, které jsme předtím neevidovali (tržbu jsme dostali třeba na účet), tak ji neevidujeme. Pokud ji ale zaevidujeme (tedy mínusově), nehrozí nám za to žádný postih.

Storna ani opravy se nijak nepárují s původní tržbou.

 

Podnikatel vystavil fakturu se způsobem úhrady bezhotovostním převodem, zákazník ale částku uhradil v hotovosti na pokladně. Musí podnikatel tržbu evidovat?
V případě, že je částka uvedená na faktuře (se způsobem úhrady převodem z účtu na účet) uhrazená v hotovosti do pokladny dodavatele, kartou či obdobným způsobem, je tato platba evidovanou tržbou.

 

Podnikatel vystavil fakturu se způsobem úhrady v hotovosti, zákazník mi ale částku uhradil převodem na bankovní účet. Musí podnikatel tržbu evidovat?
V případě, že je částka uvedená na faktuře (se způsobem úhrady v hotovosti) uhrazená bezhotovostně přímým převodem z účtu na účet, nevzniká povinnost tržbu evidovat.

 

Jakých činností se budou etržby týkat?

Podnikatelé se budou zapojovat do evidence tržeb postupně takto:
v 1. fázi - od 1. prosince 2016 - ubytovací a stravovací služby,
ve 2. fázi - od 1. března 2017 - maloobchod a velkoobchod,
ve 3. fázi - od 1. března 2018 - ostatní činnosti vyjma těch ve 4. fázi, například svobodná povolání, doprava, zemědělství,
ve 4. fázi - od 1. června 2018 - vybraná řemesla a výrobní činnosti.

 

Co když podnikatel nemá jistotu, jestli jeho přijímaná platba je evidovanou tržbou?

Má-li podnikatel pochybnosti, zda platba, kterou přijímá nebo bude do budoucna přijímat, je evidovanou tržbou a podléhá evidenci tržeb, bude existovat možnost požádat místně příslušný finanční úřad o vydání rozhodnutí o závazném posouzení o určení evidované tržby. V žádosti sdělí finančnímu úřadu příslušné informace, ten je posoudí a na základě toho vydá rozhodnutí, jež je pro podnikatele vodítkem, jak postupovat. Tato žádost bude podléhat správnímu poplatku ve výši 1000 Kč.

 

Co má podnikatel v žádosti o závazné posouzení o určení evidované tržby uvést?

Podnikatel musí v žádosti o závazné posouzení uvést své identifikační údaje, platbu/platby, na kterou/které se má závazné posouzení vztahovat, a její/jejich popis, a to v míře dostatečné k posouzení. Současně podnikatel v žádosti vedle údajů o platbě/platbách uvede návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení, resp. zda se jedná o evidovanou tržbu či nikoliv.

 

Kdy budou podnikatelé moci podat žádost o závazné posouzení? Bude žádost nějak zpoplatněna?

Žádost o závazné posouzení budou moci podnikatelé podat po nabytí účinnosti příslušných ustanovení zákona, tj. nejdříve 3 měsíce před spuštěním evidence tržeb, tj. od 1. září 2016. Žádost bude podléhat správnímu poplatku ve výši 1000 Kč.

 

Proč se etržby vztahují na platby kartou?

Ačkoliv platby kartou zanechávají „elektronickou stopu", cílem etržeb je evidence většiny plateb v maloobchodě za zboží a služby. Platby kartou jsou druhou největší skupinou hned po platbách v hotovosti, není tedy možné je vyloučit. V takovém případě by data zasílaná Finanční správě měla omezenou vypovídající hodnotu a nemohlo by dojít k naplnění slibu, že kontroly budou cílené a poctiví podnikatelé nebudou obtěžováni.

 

Proč se etržby nevztahují na platby čistě převodem z účtu na účet?

Tyto platby se již v současnosti vyznačují vysokou mírou dohledatelnosti a průkaznosti. Takové platby jsou evidovány bankami, které mají povinnost vydat na žádost Finanční správy výpis z účtu.

 

Budou se etržby vztahovat i na drobné živnostníky, kteří nepřijímají tržby v hotovosti, ale pouze převodem z účtu na účet?

Ne. Záměrem elektronické evidence tržeb je evidence všech tržeb v hotovosti, platební kartou, poukázkami (typicky stravenkami) a dalšími obdobnými způsoby. Naopak přímé platby z účtu na účet podléhat evidenci tržeb nebudou.

 

Budou se etržby týkat i neplátců DPH?

Evidence tržeb se týká všech podnikatelů bez ohledu na to, zda jsou plátci DPH či nikoliv, přijímají-li za své zboží či služby platby v hotovosti, platební kartou nebo jiným obdobným způsobem, které zahrnují příjem z podnikání a nevztahuje se na ně výjimka.

 

Budou evidenci tržeb podléhat i platby fyzickým osobám za prodej sezónních přebytků z vlastní zahrádky, např. květin, zeleniny, ovoce nebo medu?

Příjmy z příležitostných činností, které nemají povahu podnikání, nebudou evidenci tržeb podléhat. Pokud však někdo tímto způsobem podniká, byť nepravidelně, pak se evidence tržeb vztahuje i na něj. Fyzické osoby by měly umět tyto situace rozlišovat už dnes kvůli plnění povinností podle zákona o daních z příjmů, pokud si ale nebudou jisté, místně příslušný finanční úřad jim pomůže problém posoudit.

 

Budou povinnosti evidovat tržby podléhat platby podnikatelům bez kamenné provozovny typu „kolotočáři", „stánkaři"?

Ano. Bylo by nesystémové, kdyby z povinnosti evidovat tržby byly tyto podnikatelské subjekty vyňaty. Tito podnikatelé se sice vyznačují tím, že nemají kamennou provozovnu, tato skutečnost jim však nebrání v tom, aby evidovali tržby. Z důvodu neexistence kamenné provozovny nelze příslušné tržby z evidence vyloučit. Podnikatel však může v případě, že by mu evidování tržeb běžným způsobem (online) znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, požádat místně příslušný finanční úřad o povolení evidování tržeb ve zjednodušeném režimu, tj. zasílat údaje o evidovaných tržbách správci daně nejpozději do 5 dnů od uskutečnění evidované tržby.

 

Vznikne povinnost evidovat tržby a vydávat účtenky v případě, že v rámci svého podnikání budu využívat prodejní automaty?

Evidenci tržeb nebudou podléhat tržby z prodeje zboží nebo služeb prostřednictvím prodejních automatů (jedná se především o automaty nepřipojené k síti a nevybavené tiskárnou). Jde o jednu z výjimek, kterými zákon zohledňuje specifické podmínky podnikání, které evidenci tržeb ve stávající podobě technicky neumožňují. Netýká se to však všech „automatů" – např. platby prostřednictvím samoobslužné pokladny v supermarketu evidenci tržeb podléhají.

 

Kolik to bude podnikatele stát?

To nelze paušálně určit. Vzhledem k tomu, že pro evidenci tržeb je možné využívat širokou paletu zařízení od stávajících pokladen přes tablety až po chytré telefony, je možné náklady optimalizovat volbou cenově dostupného řešení. Část podnikatelů bude potřebovat pouze aktualizaci softwaru v pokladně – náklady mohou být opět v různé výši, včetně jejich zahrnutí v pravidelných servisních poplatcích.

 

Kdo a kdy si bude moci uplatnit slevu na dani ve výši 5000 Kč?

Podnikatel (fyzická osoba) si bude moci odečíst slevu za rok (resp. zdaňovací období), ve kterém poprvé zaeviduje tržbu, kterou měl podle zákona o evidenci tržeb povinnost evidovat. Mimořádná sleva na dani z příjmu činí 5000 Kč, nejvýše však do částky kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka.

 

Zdraží se zavedením etržeb služby, například tzv. meníčka?

Souběžně se zákonem o evidenci tržeb nabyl platnosti i zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb. Jeho obsahem je mj. snížení DPH z 21 % na 15 % od 1. prosince 2016. To umožní kompenzovat podnikatelům ve stravovacích službách případně vzniklé náklady, a služby by tak neměly zdražovat.

 

Jaké údaje jsou uváděny na účtence?

Podnikatel je na účtence povinen uvádět:

fiskální identifikační kód (FIK),
své daňové identifikační číslo (DIČ),
označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,
označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
pořadové číslo účtenky,
datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
celkovou částku tržby,
bezpečnostní kód poplatníka (BKP),
údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu.

Údajem o evidované tržbě uváděným na účtence je také daňové identifikační číslo (DIČ) poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje. Nemá-li poplatník povinnost uvádět na účtence fiskální identifikační kód (FIK), je povinen na účtence uvádět svůj podpisový kód (PKP).

 

Je zákazník povinen převzít účtenku?

Ne. Zákazník nemá povinnost účtenku od prodejce převzít. Je plně na rozhodnutí každého zákazníka, zda si účtenku převezme. Převzetím účtenky přispěje zákazník k fungování systému evidence tržeb a narovnání podnikatelského prostředí.

 

Bude zákazník u pokladny čekat na spojení, aby si mohl odnést účtenku?

Nebude. Pokud nebude spojení fungovat (bude překročena mezní doba odezvy), může podnikatel vytisknout účtenku bez unikátního kódu (FIK) zasílaného finanční správou. V takovém případě je na účtence uveden podpisový kód poplatníka (PKP). Údaje o evidované tržbě pak musí podnikatel správci daně poslat dodatečně, a to nejpozději do 48 hodin.

 

Musí být účtenka vždy vystavena zákazníkovi v tištěné podobě?

Ne. Účtenka musí být vystavena tomu, od koho evidovaná tržba plyne, a to nejpozději při uskutečnění evidované tržby. Zákon o evidenci tržeb neupravuje formát ani způsob předání účtenky zákazníkovi, a tudíž podnikatel může vystavit účtenku i elektronicky (bez tisku a předat ji zákazníkovi, např. prostřednictvím e-mailu, MMS, přes bluetooth). Na této formě předání však musí být mezi zákazníkem a podnikatelem shoda. Přesto však bude nejčastěji docházet k předávání tištěných účtenek. Elektronické vystavení účtenky se uplatní zejména v situacích, kdy nedochází k fyzickému kontaktu prodejce a zákazníka (např. při nákupu zboží a služeb po internetu placených platební kartou).

 

Nebude se zavádět nějaká minimální platba, od níž by účtenka byla nutná, nebo bude nutné vystavovat účtenku i při nákupu sirek?

Ne. Stanovení minimální tržby by vedlo k nežádoucímu dělení nákupů a dalším negativním dopadům na funkčnost a efektivitu systému etržeb.

 

Jsou v ČR místa, kde se kvůli připojení nebude moci prodávat?

Ne, prodávat bude možné všude. Pokud nebude na místě, kde má dojít k zaevidování tržby, k dispozici odpovídající internetové připojení, požádá si podnikatel o výjimku z povinnosti evidovat tržby online. Na základě udělené výjimky dojde k evidování tržeb ve zjednodušeném režimu tak, aby danému podnikateli nebylo zásadně ztěžováno nebo dokonce znemožněno podnikání. Evidence tržeb ve zjednodušeném režimu spočívá v zasílání údajů o tržbách nejpozději do 5 dnů od uskutečnění evidované tržby.

 

Co se stane v případě výpadku internetového připojení?

V takovém případě musí podnikatel zajistit odeslání údajů o evidované tržbě datovou zprávou správci daně po obnovení internetového připojení, a to nejpozději do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby.

 

Bude spropitné podléhat evidenci tržeb?

Spropitné je nepovinná platba vyjadřující míru spokojenosti zákazníka s poskytnutými službami, kterou výslovně neupravuje žádný právní předpis ČR. U spropitného z pohledu evidence tržeb záleží na konkrétních zvyklostech zařízení, zda si spropitné rozdělí zaměstnanci nebo zůstává podnikateli. Pokud jsou příjemci spropitného zaměstnanci, jedná se z pohledu zákona o daních z příjmů o příjem přijatý v souvislosti s výkonem závislé činnosti, a jako takový podléhá dani z příjmů fyzických osob. Tržba ze spropitného v tomto případě není evidovanou tržbou. Pokud je příjemcem spropitného podnikatel, jedná se o příjem ze samostatné činnosti, který podléhá evidenci tržeb a zároveň by se měl řádně zdanit.

 

Jak se budou evidovat kauce přijaté v hotovosti?

Kauce je peněžitá jistota, která se hradí např. při půjčení sportovního vybavení, pro případ poškození, zničení či ztráty věci. Kauce se v okamžiku přijetí neeviduje a neeviduje se ani v případě, že je celá vrácená zákazníkovi (např. když zákazník vrátí zpět veškeré vybavení v pořádku). Evidovanou tržbou je však započtení kauce podnikatelem v částečné či plné výši, v případě poškození, zničení či ztráty věci.

 

Budou se evidovat zálohy přijaté v hotovosti?

Ano. Například při rezervaci hotelového pokoje a složení zálohy zákazníkem, podnikatel tuto hotovostní zálohu zaeviduje. Pokud zákazník uhradí doplatek ceny v hotovosti, platební kartou nebo jiným obdobným způsobem, zaeviduje podnikatel také doplatek ceny. Záloha a doplatek nejsou v odesílaných datech o tržbě nijak provázány. Neodesílá se ani informace o tom, zda se jedná o zálohu či doplatek.

 

Jak postupovat v případě zpětného zrušení evidované tržby? Například se zpětně přijde na to, že byla naúčtována káva navíc, nebo host vrátí jídlo, které již bylo zaevidováno.

Pokud bude podnikatel potřebovat stornovat tržbu, o níž byly údaje již zaslány na server Finanční správy, postupuje podnikatel obdobně jako při evidenci tržby s tím rozdílem, že je tato tržba evidována jako záporná. Postup se vztahuje na případy vrácení zboží bez uvedení důvodu, při vyřízení reklamace, u omylem zaevidované tržby nebo na případy, kdy byly údaje o evidované tržbě zaslány správci daně před přijetím tržby a zákazník nakonec zboží nezaplatil (nejčastěji půjde o zasílání zboží internetovými obchody na dobírku a následné nepřevzetí zboží). Provedené storno není z technického hlediska vázáno na původně zaslanou datovou zprávu (resp. vydanou účtenku).

 

Je myšleno na rychloobrátkové provozovny, jako jsou např. divadelní bary pro diváky? Zde se musí odbavit za velmi krátkou dobu velký počet zákazníků. Bude plnění evidenční povinnosti zdržovat plynulý provoz?

Zákon o evidenci tržeb stanovuje minimální výši mezní doby odezvy v délce 2 sekund, což představuje dobu, po kterou musí pokladní zařízení čekat na odezvu Finanční správy v podobě zaslání fiskálního identifikačního kódu (FIK). Po uplynutí mezní doby odezvy v případě, že pokladní zařízení neobdrží od správce daně fiskální identifikační kód (FIK), podnikatel vystaví účtenku zákazníkovi bez uvedení tohoto kódu a zašle údaje o evidované tržbě, až pominou příčiny, které vedly k překročení mezní doby odezvy, nejpozději však do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby. Doba 2 sekund v podobě, v jaké je navržen postup při překročení mezní doby odezvy, zdržovat provoz nebude a nezpůsobí fronty u pokladen.

 

Kdo a jak bude kontrolovat dodržování povinností při evidenci tržeb?

Kontrola dodržování povinností uložených zákonem o evidenci tržeb bude vykonávána orgány Finanční správy ČR a orgány Celní správy ČR, a to v rámci vyhledávací činnosti, která je upravena v daňovém řádu. Zákon o evidenci tržeb pak upravuje pravomoc těchto orgánů provádět kontrolní nákup, který je specifickou formou místního šetření. Při ukládání pokut za správní delikty uvedené v zákoně o evidenci tržeb se jako procesní právní předpis uplatní správní řád.

 

Jak budou postupovat orgány Finanční správy ČR a Celní správy ČR v případě zboží nakoupeného v rámci kontrolních nákupů?

Pokud nedojde ke znehodnocení zboží, budou moci kontrolní pracovníci od smlouvy odstoupit a zboží podnikateli vrátit.

 

Budou se muset certifikovat programy k odesílání dat o tržbách?

Ne. Finanční správa ČR ani Ministerstvo financí ČR nebude certifikovat softwary, které zajistí zasílání dat z pokladen. Jednalo by se o zbytečnou byrokracii vůči uživatelům pokladních systémů. Je to podobné jako u účetních programů. Také nejsou certifikovány a výrobce ručí za jejich funkcionalitu, která musí být v souladu se zákony.